Jak někoho přesvědčit?
aneb Jak využít podvědomé reakce mozku.
Něčeho chcete dosáhnout, třeba jen maličkosti, která má pro vás význam a potřebujete po někom něco existují 2 možnosti, bud je reakce druhé osoby v lepším případě pozitivní, nebo v horším : negativní, o té negativní reakci vám něco řeknu a povíme si, jak ji změnit v pozitivní, chce to jenom bedlivě číst a když to budete znát, možná se budete divit, kolik rozhodnutí jiných lidí se dá změnit diplomaticko-psychologickou cestou, bez násilí, nedůstojného doprošování apod.
Když se tedyvyskytne problém, nebo se dané osobě nechce, je tady jeden způsob jak docílit svého:
Chtěl jsem se od taťky nechat ostříhat, ale on že ne, že jde ještě se psem (prostě nemá čas- ani chuť) takže co já chytrá hlava udělám? Přece ho přesvědčím, že když mě ostříhá dneska večer bude to nejlepší řešení, tohle se zdá nesmyslné samo os obě, že? Vždyť jak přesvědčit někoho komu se nechce, že zrovna v daný čas je to nejlepší? Jde totiž o to, přesvědčit ho, že jsou tady jenom dvě možnosti řešení= 1)to do kterého se mu nechce a 2)To do kterého se mu už tuplem nechce. No jo, ale řešení čeho? Fiktivního problému! Je mi známo, že si mozek při nedostatku informací vytváří vlastní, tudíž pokud se nedíváte z okna,
může se při fiktivním výhledu z okna stát cokoliv, je to možná trochu těžké k pochopení, ale pochopíte.. Takže já mu ani neřeknu, že jde o fproblém, pomocí nedostatku informací se mu podvědomě neznámý smrtelně vážný problém utvoří v jeho mysli, tímpádem připadají v ůvahu jen 2 výše zmíňené řešení, přitom je to v podstatě kravina. Takže jsem mu řekl, že je to v pořádku, může mě ještě přece ostříhat zítra ráno (Já nemyslím na jiné řešení, jiné řešení než že mě ostříhá dnes, nebo zítra ráno prostě neexistují! To je jeho dojem z mé řeči, tímpádem z toho plyne, že mě neví proč, ale musí ostříhat, abych zítra do školy přišel ostříhaný, tak pracuje mozek při nedostatku informací, takže by se mě chtěl zeptat, co je zítra tak důležitého, jenže na to vůbec nedojde, protože mu na přemýšlení nedám žádný čas a mluvím dál..) , já třeba vstanu dřív, abys měl na to dost času, no a třeba ti s něčím pomůžu.. (déle mluvit není třeba, odteď by mě už nevnímal, před očima má totiž zítřejší scénář a to není zrovna vábné, na jiné možnosti, než ty, co jsem mu podstrčil nemyslí a když si máte vybrat mezi špatným a ještěhorším a nemáte na výběr vyberete co? Správně, špatné) Takže nakonec mě ostříha ještě dneska se slovy : ale musíš počkat, než zajdu se psem  A já jsem co? VYHRÁL! Ať žijou podvědomé reakce mozku!
Malý dodatek pro ůplnost: šel se psem a vrátil se (očividně ho trklo, o co jako zítra jde, že jiná možnost není) s tím že, jestli to nenecháme na zítra, já že klidně, (samozřejmě, nejsem hlupák aby mi nedošlo že nemyslel ráno,ale večer) jetli mu nevadí, že si přivstane a v kolik jako mám vstát (to jsem ho fakt dostal, navíc mu to dává pocit, že m na tom záleží  On, že myslí jako zítra večer, co že mám tak důležitého, že to musí být dneska. Já že nic, ale jde o to, že jsem se s ním domlouval už minulý týden a že vypadám jak pako (vyjádřil jsem jednoduše, že je v jeho zájmu mě ostříhat, abych mu nedělal ostudu :) Nakonec, byl stejně už předtím, než vyšel se psem, že mě ostříhá, tak mě ostříhal..
ende gutte alles gutte!
(konec dobrý- všechno dobré)
hakunin
|