First french kisses
V pátek (26. dubna) jsem byl zas jednou na stodolce a byla to celkem nuda, chtěli jsme jít do E99, ale jaxi nás tam nepustili, takže smůla, prostě nuda, řezivo žadné, pokec celkem nic moc.. Na zastávce, když jsem jel nach Hause jsem za sebou slyšel: "Kampak byste šli, ještě nemáte zaplaceny 4 vína", pak jsem slyšel nějaké hlasy a bylo mi jasné, že to je markéta a její banda, chvíli jsem se díval, jak se tam dohadujou, nakonec to nějak splatili, či co a nastoupil jsem s nima do tramvaje, kecali jsme, metzitím se markéta líbala s ´jakýmsi synkem, jehož inteligence se blížila "stolové" a já kecal s terkou, trochu jsme se představili a tak si pamatuju ještě šárku, která ještě přijde na řadu a dana, kterej chodí vedle terky do třídy (hajdy), jeli jsme a na zastávce kotse se šárce chtělo velice dost zvracet a začala se nahejbat z okna tramvaje, ještě jsme ji přemluvili, aby to vyhodila až venku a tak byla tramvaj zachráněna. šli jsme teda doprovodait š. domů a po cestě jsme s markétou probírali takový kraviny jako přoč je synek, co má za večer víc holek machr a holka naopak ku-va, že jsme my chlapi z převážné většiny egoistické prasata a jaktože markétin prst nechce přestat kapat krev (ani moje kapesníky nic moc nezachránily) tak se markéty ptám jakou má skupinu, kdyby jí chyběla krev, ona že neví, já taky ne, takže máme stejnou.. zasmáli jsme se a šli dál. Ještě jsme se bavili jako, že markéta i hanka můžou jet po jednom klukovi, z m. vypadlo, že ho jen učila líbat, já říkám, že to bych chtěl taky umět, m. že mě to naučí, ze slušnosti jsem se jí zeptal kolik toho v sobě má, jestli ví, co říká. nějak jsme to zakecali a doprovodili š. domů, od tama jsme šli směrem ke mě domů, uvažoval jsem o markétině nabídce, protože se mi líbí a která holka tě jen-takl naučí líbat, že? šli jsme už kolem baráku, kde bydlí terka a já (t. doprovázel dan) t. na mě volala, že bydlím tady, že jdu blbě, odvětil jsem , že se m. ještě potřebuju zeptat jaké má ve škole známky, protože mě nic lepšího nenapadalo.. šli jsme, vedle nás hanka a nějakej kluk, kterýho jméno si nepamatuju.. Já čekal, až se vzdálí, abych se m. mohl zeptat, jestli její nabídka ještě platí, vzdálili jsme se a já se teda zeptal, m. že jo, že na tom nic není, stáli jsme proti sobě a já byl nervózní, m. mi řekla ať se uvolním, tak jsem se uvolnit, řekl jsem si, je to v pohodě a trochu jsem se uvolnil, naše hlavy se přiblížily a jazyky se dotýkaly, po chvilce m. řekla ať zpomalím, že je to tak lepší, pomalu jsme se líbali a já prožíval do té doby nejezčí okamžiky svého života (každý se mi teď musí smaát, jenže vzhledem, že to píšu pro sebe je to jedno). Nevím jak dlouho to trvalo, ale bylo to nádherné, maník od h. na nás volal: "no teda, jak dlouho se znáte?" markéta se usmála a já jen odvětil: "sedm let!" přišli k nám, rozloučili jsme se, já m. poděkoval a šel jsem domů s nepopsatelným pocitem nejlepšího okamžiku svého života, ještě druhý den po tom jsem byl v maximalni pohode..
|